Domů Hlavní zprávy Zástupci odborných zdravotnických společností vydali prohlášení týkající se nových provozovatelů LZS v...

Zástupci odborných zdravotnických společností vydali prohlášení týkající se nových provozovatelů LZS v ČR

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ VÝBORU ČLS JEP-SPOLEČNOSTI URGENTNÍ MEDICÍNY A MEDICÍNY KATASTROF, ASOCIACE ZDRAVOTNICKÝCH ZÁCHRANNÝCH SLUŽEB ČR A VÝBORU ČESKÉ RESUSCITAČNÍ RADY K SITUACI OHLEDNĚ VÝBĚRU PROVOZOVATELŮ LZS

956
0
Sdílet
Letecká služba Policie ČR / MV-ČR, ilustrační foto. Autor: archiv redakce Události112.cz / J.B. (c)2015

Praha – Jakožto zástupci odborných společností, v jejichž působnosti je i letecká záchranná služba (LZS), předkládáme veřejnosti toto prohlášení, které se týká aktuálního stavu a vývoje událostí kolem probíhajícího výběrového řízení na nové provozovatele LZS na šesti střediscích v ČR od 1. 1. 2017.

Zdůrazňujeme, že naše prohlášení se týká výhradně předpokládaných dopadů tohoto vývoje na bezpečnost a kvalitu poskytované služby.

Obáváme se, že vzhledem ke značné časové tísni, ve které se přechod na nové provozovatele odehrává, je obojí ohroženo. Ohledně totožného problému jsme již v září t.r. korespondovali s Ministerstvem zdravotnictví ČR, bohužel jsme nedostali adekvátní odpověď o postupu řešení námi předložených problémů.

Dokument „Podmínky pro zahájení efektivní a bezpečné spolupráce zdravotnické posádky s novým provozovatelem LZS“, který je přílohou tohoto textu, byl vytvořen členy pracovní skupiny pro LZS ČLS JEP, SUMMK s přihlédnutím k potřebám zdravotnického personálu a k požadavkům, které jsou na provozovatele kladeny platnými předpisy. Dokument má charakter obecného kontrolního seznamu nezbytných postupů a lze jej použít při každé budoucí změně provozovatele vrtulníků LZS v České republice (ČR).
Jeho zveřejněním upozorňujeme zejména na komplexnost problematiky v souvislosti s probíhajícím (a k 24. 10. 2016 doposud neuzavřeným) výběrovým řízením na nové provozovatele vrtulníků na šesti střediscích LZS a na rizika, která z toho vyplývají.
LZS má v současnosti v systému přednemocniční neodkladné péče v ČR nenahraditelné místo a pro řadu kriticky nemocných a poraněných pacientů představuje jeho nezastupitelnou součást. Vývoj tohoto systému probíhal mnoho let a dosáhl vysoké kvality poskytované péče při současném zachování vysoké míry bezpečnosti pro posádky vrtulníků i ošetřované pacienty.
Aktuální vývoj událostí kolem probíhajícího výběrového řízení na nové provozovatele LZS na většině stanovišť LZS v ČR může významným způsobem ohrozit zajištění kontinuity této péče, zejména proto, že zdravotnickým posádkám a vybraným novým provozovatelům neposkytne dostatečné časové období nezbytné pro přípravu společné činnosti. Nerespektování navržených přípravných postupů a zkrácení přípravného období by nutně vedlo ke snížení kvality poskytované péče a především k významnému zvýšení bezpečnostních rizik pro pacienty i posádky vrtulníků LZS, což je zcela nepřijatelná situace.
Z výše uvedeného důvodu reálně hrozí dočasné pozastavení provozu LZS na některých stanovištích od 1. 1. 2017.
MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., předsedkyně ČLS JEP-Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof
MUDr. Roman Gřegoř, místopředseda ČLS JEP-Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof
MUDr. Marek Slabý, MBA, předseda Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR
MUDr. Anatolij Truhlář, Ph.D., FERC, předseda České resuscitační rady
MUDr. Eva Smržová, předsedkyně Pracovní skupiny pro LZS při ČLS JEP SUMMK
MUDr. Jaroslav Kratochvíl, místopředseda Pracovní skupiny pro LZS při ČLS JEP SUMMK
Podmínky pro zahájení efektivní a bezpečné spolupráce zdravotnické posádky ZZS s novým provozovatelem LZS
 
1/ Oblast technická a technicko- organizační
– zajištění elektronického předávání výzvy ze ZOS do vrtulníku včetně přesné lokalizace zásahu (GPS souřadnice zobrazené v mapě, průběžně aktualizované dle dostupných informací), případně předávání dalších informací ze ZOS týkajících se konkrétní mise (textové zprávy)
– zajištění sledování aktuální polohy vrtulníku v reálném čase během mise ZOS
– zajištění osazení vrtulníku potřebnou radiotelekomunikační technikou ZZS, zajištění dobíjení vysílaček během letu
– zajištění komunikační kompatibility stávajících leteckých přileb zdravotnického personálu s vybavením provozovatele a personálu leteckého (interkom, komunikace při provádění zásahu s lanovými technikami)
– zajištění manipulační techniky pro manipulaci s vrtulníkem pro možnost co nejrychlejší aktivace a vzletu vrtulníku do zásahu (manipulační vozík, heliporter apod.)
– tvorba provozních příruček provozovatelem pro dané stanoviště (SOP, Provozní řád stanoviště HEMS, Příručka pro obchodní leteckou dopravu HEMS- traťové a letištní instrukce a informace)
– definice požadavků provozovatele – pravidla při součinnosti pro pozemní složky
2/ Zdravotnická zástavba vrtulníku
– praktická realizace umístění požadované zdravotnické zástavby do vrtulníku, zajištění možnosti dobíjení vybraných přístrojů za letu
3/ Výcvik technických dovedností zdravotnické posádky, nastavení pravidel spolupráce členů posádky
– provedení výcviku a školení TCM (technical crew member) u těch členů zdravotnické posádky, kteří plní tuto roli
– provedení důkladného vstupního proškolení a výcviku všech zdravotnických členů posádky HEMS, pravidla bezpečnosti při práci s novým typem vrtulníku, SOP, ACRM (výcvik teoretický i praktický s vrtulníkem na zemi i za letu, nácvik běžných provozních činností včetně přistání do terénu za různých okolností)
– v případě stanovišť s provozem v H24 školení a praktický výcvik zdravotnických členů posádky v postupech při nočním provozu
– výcvik a školení pilotů v roli „MCM“ (medical crew member) pro zajištění spolupráce se zdravotnickou posádkou
4/ Zásahy v nepřístupném terénu s použitím lanových technik – v případě, že jsou na konkrétním středisku prováděny
– společná tvorba závazných provozních směrnic pro provádění tohoto typu záchranných prací
– domluva na konkrétním způsobu provádění těchto zásahů (technická část, personální část, logistika zásahu)
– zajištění funkčního systému radiofonní komunikace pilota/operátora s posádkou v terénu/na laně
– praktický nácvik zásahů s lanovými technikami s vrtulníkem-postup dle plánu výcviků vytvořeného jmenovanými zástupci obou stran (výcvik VŠECH pilotů, palubních operátorů i zdravotníků v týmu)
– smluvní ošetření úhrady výcviků speciálních zásahů s lanovými technikami (ZZS vs. provozovatel), jasná definice rozdělení nákladů na výcviky (provozovatel/ZZS), ověření možnosti čerpání účelové dotace MZd na krizovou připravenost na úhradu těchto výcviků
– umožnění praktického zapojení součinnostních složek IZS do činnosti LZS – smluvní ošetření trojstrannými smlouvami (ZZS vs. provozovatel vs. IZS- PČR, HZS, HS)
5/ Oblast kontroly a řízení bezpečnosti provozu
– existence funkčního systému hlášení událostí s bezpečnostním rizikem pro posádku či pacienta a funkčního systému jejich administrace
Tento seznam zahrnuje v položkách 1/, 2/ a 3/ nepodkročitelná minima, jejichž praktická realizace je nutnou podmínkou pro možnost zahájení provozu s novým provozovatelem LZS na stávajících stanovištích LZS v ČR.
Odhad jejich časové náročnosti, vycházející z praktických zkušeností státních i nestátních provozovatelů na jiných stanicích v ČR z minulých let i z reálného odhadu náročnosti jejich realizace, stanovujeme minimálně na 3-6 měsíců (v závislosti na dalších konkrétních okolnostech – změna typu vrtulníku, předchozí znalost terénu v dané oblasti zaměstnanci nového provozovatele, předchozí spolupráce leteckého personálu nového provozovatele s posádkami zdravotnickými atp.).
Položka 4/ zahrnuje funkčnost, bez které lze provoz s novým provozovatelem na stanovišti zahájit, ale její nenaplnění může v některých případech znamenat snížení dostupnosti a kvality poskytované zdravotní péče (zvláště v případech, kdy už byla tato služba na příslušném středisku LZS poskytována). Odhad časové náročnosti naplnění všech podmínek obsažených v bodě 4/ stanovujeme minimálně na 4- 8 měsíců (opět v závislosti na podmínkách uvedených výše).
* Zpracovali členové Pracovní skupiny pro LZS ČLS JEP-Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof.
Zdroj:
MUDr. Anatolij Truhlář, Ph.D., FERC
– náměstek ředitele pro výuku a výzkum
– vedoucí lékař střediska letecké záchranné služby Hradec Králové
– předseda České resuscitační rady
– člen výboru European Resuscitation Council

Publikováno:
Zdravotnická záchranná služba Královohradeckého kraje.
Pozn.redakce:
dokument je publikován v plném znění, bez korekce a redakčních úprav.